Na práci s vnitřní svobodou mám rád jednu věc. Miluji to, že tu hru o ní můžu hrát kdykoliv a kdekoliv, nepotřebujete hned jakej půlroční plán dopředu nebo zvolenou strategii, ani nemusíte mít bůhví jakou formu. Prostě si zvolíte přesně tu výzvu, která teď odpovídá tomu, kde a kdy jste. Jako když si jen tak uvědomíte, že byste si mohli jít třeba zacvičit do fitka a trochu zpotit svoje tělo. Ne, protože musíte, protože máte plán a potřebujete zhubnout, ale protože můžete. Kdykoliv totiž opustíme tu naši komfortní zónu, ten přístav kapitána a vyplujeme na tu vodu, spouštíme právě ten vnitřní mechanismus té manipulace toho ega, které se nás snaží zastrašit anebo uplatit, abychom hlavně zůstali v teple doma. V momentě, kdy si zamilujete tuhle hru, zjistíte, že život je opravdu hra a hraje se o hodně. O tom bavit se svým životem, takže hrajte. Proč? Protože můžete!
Rozkládají sociální sítě naši společnost?
Vliv sociálních sítí je v dnešní době hodně aktuální, zejména naše závislost. S čím se ale osobně neztotožňuji, je vnímat sociální sítě jako zdroj naší zkázy. Jako toho viníka.